Taháky nejen do češtiny!!!

Anketa

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3926)
 

Ano (3845)
 

Odkazy

Písničky z filmů ZDARMA

Mamma mia!, Honey, Let´s Dance a dalších mnoho hudebních a tanečních filmů...

Libimseti.cz

Založ si vlastní profil a najdi spoustu kamarádů....

Španělština pro každého

Španělská slovíčka, slovesa, fráze,diskuze,.....

MP3 zdarma

Tisíce mp3trojek zdarma!!!!!!!

AUKRO

Každý den nové zboží...od 1Kč!!

webgarden|zone

Ukázkový odkaz

Statistika

Moliére

(15.01.1622 - 17.02.1673) Jmenoval se vlastně Jean-Baptiste Poquelin a byl synem dvorního čalouníka a pozdějšího královského komorníka. Věnoval se studiu práv, a když dosáhl titulu licenciáta, vrátil se dle otcova přání k rodinnému řemeslu a stal se královským komorním čalouníkem. Nakonec si přece prosadí svou vůli proti otcovu přání a koncem června roku 1643 podepisuje s herečkou Madeleinou Béjartovou smlouvu o založení takzvaného Skvělého divadla. Toto divadlo zahájilo svoji činnost po velice nákladných přípravách 1. ledna 1644, a protože zanedlouho lehlo popelem daleko známější divadlo Le Marais, převzalo po něm i část souboru. Na převodní listině se při podpisu poprvé objevuje pseudonym Moliére – nejspíš z ohledu na pověst své vážené měšťanské rodiny přestal Jean-Baptiste Poquelin používat své občanské jméno. V letech 1647-1658 prošel s kočovní divadelní společností celou střední i jižní Francii. Žil ze dne na den, strádal, společnost se několikrát málem rozpadla. Moliére však soustavně sledoval divácké reakce, učil se odhadovat, co je na divadle úspěšné a co ne. A jednoho dne uvedl s hereckou společností svou vlastní hru – frašku. Úspěch byl najednou tady. Moliére napsal v rychlém sledu několik dalších her inspirovaných italskou "ztřeštěnou" komedií a pokaždé zabraly. Mohl si dokonce dovolit vrátit se do Paříže a založit stálé divadlo v Bourbonském paláci. Zde roku 1658 uvedl svou první hru Směšné preciózky, která se vysmívala ješitnosti a namyšlenosti tehdejší aristokracie. V roce 1663 píše další dvě hry - Škola manželů a Protivové. V tomtéž roce usedá na trůn Ludvík XIV. A diváci postupně tleskají jeho Škole žen, Tartuffovi, Misantropovi a Učeným ženám. Moliére vytvořil ideální klasické komedie: konflikt, dramatický děj i nevelký počet postav pojatých s veseloherní nadsázkou, děj je značně spletitý, ale v rozuzlení jsou všechny rozpory většinou vyřešeny, forma bývá veršovaná. Opravdového mistrovství ovšem dosáhl v Lakomci (1668), Scapinových šibalstvích (1671) a poslední komedii Zdravý nemocný (1673), která dodnes neztratila svou živost. Psal se den 17. února 1673. Opona padá, diváci nadšeně tleskají, čtvrtá repríza komedie Zdravý nemocný je u konce. Nikdo v obecenstvu netuší, že za kulisami umírá Moliére. Ve zbožných kruzích se zvedá bouře nevole a arcibiskup zakazuje tělo pohřbít na katolickém hřbitově. Moliére je nakonec pohřben mezi sebevrahy u zdi svatojosefského hřbitova. I tahle smutná fraška však má v duchu svého autora dobrý konec – vždyť Moliérova busta ve francouzské akademii nese jediná honosný nápis: "Tomu, jenž první sem patřil a nebyl přijat."
 
.