Taháky nejen do češtiny!!!

Anketa

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3926)
 

Ano (3845)
 

Odkazy

Písničky z filmů ZDARMA

Mamma mia!, Honey, Let´s Dance a dalších mnoho hudebních a tanečních filmů...

Libimseti.cz

Založ si vlastní profil a najdi spoustu kamarádů....

Španělština pro každého

Španělská slovíčka, slovesa, fráze,diskuze,.....

MP3 zdarma

Tisíce mp3trojek zdarma!!!!!!!

AUKRO

Každý den nové zboží...od 1Kč!!

webgarden|zone

Ukázkový odkaz

Statistika

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert

(23.09.1901 - 10.01.1986) Jaroslav Václav Seifert se narodil 23. září 1901 na Žižkově v Riegrově (dnes Bořivojově) ulici č. 19. Byl to český lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel. Otec Antonín Seifert, narozen 23. března 1861 v Praze, vyučený zámečník, pak úředník, obchodník s obrazy, dělník v ortopedické dílně. Matka Marie, rozená Borutová, se narodila 8. září 1873 v Kralupech nad Vltavou. 1. listopadu 1905 se narodila sestra Blažena. Vychodil šest tříd gymnázia, poté studií zanechal. R.1919 debutoval verši v časopise Republika a začal svou žurnalistickou a literární dráhu. Ve dvacátých letech se stal spoluzakladatelem, členem a mluvčím uměleckého hnutí Devětsil. R.1921 vstoupil do KSČ. V letech 1922-29 působil jako redaktor Komunistického nakladatelství a knihkupectví v Praze na Perštýně. Redigoval řadu komunistických deníků a avantgardních časopisů (Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice). 19. ledna 1928 se na žižkovské radnici oženil s Marií Ulrichovou. R.1929 podepsal spolu s dalšími předními levicovými spisovateli manifest proti Gottwaldovu vedení KSČ, za to byl ze strany vyloučen. Od roku 1930 byl členem sociální demokracie. r.1936 byla jeho sbírka Ruce Venušiny poctěna státní cenou za písemnictví. r.1946 se stal členem České akademie věd a umění. r.1949 odešel do invalidního důchodu a žil pak jako spisovatel z povolání. r.1955 získal za knihu Maminka státní cenu za literaturu. r.1956 pronesl - s velkým ohlasem - kritický příspěvek na 2. sjezdu Svazu československých spisovatelů. byl těžce postižen chorobou pohybového ústrojí. r.1966 byl jmenován národním umělcem r.1968 získal za knihy Koncert na ostrově, Halleyova kometa a Odlévání zvonů státní cenu za literaturu r.1968 byl zvolen předsedou rehabilitační komise Svazu československých spisovatelů r.1977 podepsal jako jeden z prvních Chartu 77 r.1982 byl jmenován členem Bavorské akademie krásných umění 11. října 1984 mu byla za "poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti" udělena Nobelova cena za literaturu; cenu ve Stockholmu 10.12. jeho jménem převzaly jeho děti v září 1985 podepsal protestní prohlášení Charty 77 zaslané Evropskému kulturnímu fóru v Budapešti; podpis později pod nátlakem odvolal 10. ledna 1986 zemřel v pražské nemocnici na Strahově na selhání srdce z iniciativy F.Janoucha byla 11.1.1986 Nadací Charty 77 ve Stockholmu zřízena Cena Jaroslava Seiferta za nejlepší díla české a slovenské literatury, která nesmějí být publikována v Československu (po listopadu 1989 byl statut ceny změněn) ve svých literárních počátcích byl velkým proletářským bojovníkem (Město v slzách, 1921; Samá láska, 1923) poté přešel k poetickému okouzlení moderní civilizací (Na vlnách TSF, 1925) následně ve svém díle vyjadřuje cit k drobným darům života, k domovu a národní kultuře (Poštovní holub, 1929; Jablko z klína, 1933; Ruce Venušiny, 1936; Vějíř Boženy Němcové, 1940; Světlem oděná, 1940; Kamenný most, 1944) sbírka Přilba hlíny (1945) shrnuje dobu ohrožení a zápas o svobodu sbírky Šel malíř chudě do světa (1949) a Chlapec a hvězdy (1956) inspirované díly M.Alše a J.Lady v 60. letech jeho verše zdrsněly, rým se vytratil a z básní zaznívá melancholie; objevuje se motiv smrti, vzpomínky na dětství a mládí (Koncert na ostrově, 1965; Odlévání zvonů, 1967; Halleyova kometa, 1967; Deštník z Piccadily, 1979; Morový sloup, 1981; Býti básníkem, 1983)
Žádné komentáře
 
.