Taháky nejen do češtiny!!!

Anketa

Líbí se vám tyto stránky?

Ne (3926)
 

Ano (3845)
 

Odkazy

Písničky z filmů ZDARMA

Mamma mia!, Honey, Let´s Dance a dalších mnoho hudebních a tanečních filmů...

Libimseti.cz

Založ si vlastní profil a najdi spoustu kamarádů....

Španělština pro každého

Španělská slovíčka, slovesa, fráze,diskuze,.....

MP3 zdarma

Tisíce mp3trojek zdarma!!!!!!!

AUKRO

Každý den nové zboží...od 1Kč!!

webgarden|zone

Ukázkový odkaz

Statistika

Emily Bronteová

Na Větrné Hůrce

úryvek 3
"Je mrtva! Nemusíte mi nic říkat, vím to stejně. Dejte pryč ten kapesník – neskuhrejte mi tu! Hrom do vás všech, vaše slzy jí k ničemu nejsou!"
Plakala jsem pro ni i pro něho. Někdy tak cítíme s povahami, které nemají cit ani k sobě, ani k jiným. Už při prvním pohledu na jeho obličej jsem tušila, že o tom neštěstí ví; ale tu mě napadla bláhová myšlenka, že se pokořil v srdci a modlí se, protože upíral zrak na zem a rty se mu pohybovaly.
"Ano, mrtva," odpověděla jsem, potlačila pláč a osušila tváře. "Odešla do nebe, doufám. Snad se tam s ní jednou setkáme, jestli si vezmeme ponaučení a přejdeme z cest zlých na cesty dobré."
"Ona si taky vzala ponaučení?" pokusil se Heathcliff o úšklebek. "Zesnula jako světice? No tak, vyložte mi, jak to bylo! Jak - ?"
Pokoušel se vyslovit její jméno, ale nedokázal to. Stiskl rty a mlčky zápasil s trýzní svého nitra. Můj soucit odmítal neúchylným, zuřivým pohledem. "Jak zemřela?" vynutil konečně ze sebe – a přes všechnu svoji otrlost nepohrdl oporou stromu, protože po tom duševním boji se ještě bezděčně třásl po celém těle.
"Nešťastníku," pomyslila jsem si, "vždyť ty máš touhy a city jak každý jiný! Proč je tak úzkostlivě skrýváš? Vzdorem nezaslepíš boha. Jen ho vyzýváš, aby tě drtil ranami, dokud z tebe nevykřeše volání pokory."
Nahlas jsem dopověděla: "Tichounce jako jehňátko. Povzdychla si, protáhla se jako dítě, když se probouzí, a znovu se ponořila do spánku. Ještě pět minut poté jsem nahmátla, jak jí srdce slabounce zabušilo. Dál už nic."
"A – po mně nevolala?" ptal se váhavě, jako v hrůze před odpovědí, kterou by nesnesl slyšet.
"Už nebyla vůbec při smyslech a nikoho nepoznávala, když jste odešel. Teď se krásně usmívá, jak tam leží – její poslední myšlenky se zatoulaly do bezstarostných dnů dětství. Život jí skončil krásným snem. Kéž se probudí stejně šťastně na onom světě!"
"Kéž se probudí v mukách!" křičel Heathcliff strašným hlasem, dupal nohama a chroptěl v náhlém výbuchu nezvládnutelného vzteku. "Ta lhářka, lhářka až do posledního dechu! Kde je teď? Tam ne - v nebi také ne - zaniknout nemohla – tak kde? Ty, ty jsi říkala, že je ti lhostejné moje utrpení! Tak já se zas modlím jedinou modlitbu – a budu ji opakovat, dokud mi jazyk neztuhne – Catherine, Catherine, dokud já žiju, neodpočívej v pokoji! Řeklas, že jsem tě zabil – tak mě straš! Zavražděný přece strašívá vraha! Duchové přece obcházeli po zemi! Buď se mnou navždycky – vezmi na sebe jakou chceš podobu – dožeň mě k šílenství! Jenom mě nenechávej v téhle propasti, kde tě nemohu najít! Ach bože, to se nedá vypovědět slovy. Nemohu žít, odešel mi život! Nemohu žít, odešla mi duše!"
Žádné komentáře
 
.